Styly orientálního tance (1. část)

Kolik stylů znáš…

Když s tancem začínáte, brzy zjistíte, že je mnoho stylů orientálního (břišního) tance. Jenže na kurzy se chodí hlavně tančit, ne se učit hromadu teorie. Každá lektorka by ale měla polehoučku svým studentkám teorii dávkovat a styly ukazovat. I proto mě napadlo napsat blog, kde vám taneční styly budu moci postupně představit.

 

To, co děláme na kurzech jsou základy orientálního tance, učíte se kroky, pohyby, pózy… Všechny potřebné v jakémkoliv stylu orientálního tance, který třeba časem začnete dělat. Většina lektorek v ČR a v Evropě vyučuje tyto prvky egyptskou cestou, ale ty samé prvky najdete i v Turecku a jiných zemích, jen vypadají díky kulturním odlišnostem trochu jinak. Jakmile však znáte všechny základní kroužky, shimmy, kroky… tak můžete začít experimentovat jak se styly dalšími, nebo například s rekvizitami.

JEDEN ORIENTÁLNÍ TANEC = MNOHO PODOB

ORIENTÁLNÍ BŘIŠNÍ TANEC

Oba tyto termíny jsou často používané a v pořádku, nicméně bližší je výraz “orientální tanec”. Je to díky překladu z originálu Raqs Sharqi – Raqs = tanec, Sharqi = východu. Pokud bychom tedy chtěli doslovný překlad, byl by to “tanec východu”. Tento výraz můžete chápat jako zastřešující název – podobně jako je výraz “latinskoamerické tance”, které pod sebou mají další styly jako je salsa, mambo apod.

Další vrstvou jsou pak rozdělující styly nebo podkategorie, jako současný styl, folklór, moderní apod. pod kterými jsou už jednotlivé styly. Opět uvedu pro lepší představu přirovnání –  street dance (pod ním najdeme styly break dance, popin’ lockin’, funky…) a folklór (tady si můžeme představit tance na Hané, které jsou jiné než folklórní tance v Čechách apod). No a v tomto tanečním stylu to není jiné.

Jak je to tedy s orientálním tancem a jak se dělí dál?

SOUČASNÝ STYL

– egyptský, klasický, kabaretní…

Často se používá výraz kabaretní nebo klasický styl, protože orientální tanec se ve své domovině tančí nejen na svatbách a různých akcích, ale v tzv. kabaretech, kam chodí místní i turisté na večeře, poslechnout si hudbu a dívat se na tanec. Egyptský styl už spíš naznačuje jestli je tanečnice z Egypta, nebo se učila od egyptských lektorů a tím pádem bude orientální tanec tančit egyptským způsobem. V Turecku mohou tanečnice tančit na stejnou hudbu, ve stejném kostýmu, stejné prvky, ale tanec bude vypadat trošku jinak dle místních zvyklostí. Můžete to přirovnat například k tomu, když se díváte na soutěž v latinskoamerických tancích a každý pár je z jiné země a tančí trošku jinak 🙂 Pro zajímavost, například v orientálním tanci vznikla obrovská škola v Rusku nebo Argentině, kde současný styl má taky základ orientální tanec, ale je tančený jejich způsobem, odlišným od egyptského stylu. Nutno dodat, že i každá lektorka a tanečnice má svůj osobitý styl, který patří k těm krásám orientálního tance a vlastní projev z něho dělá to, díky čemuž nikdy nevypadá stejně.

FUSION A FANTASY

– spojení s jiným stylem, použití rekvizity, děje v tanci apod.

Základem těchto stylů je taky orientální tanec, ale jsou jiné. Především tyto styly vznikají mimo původní kulturu a bývají například spojením s jiným tancem. Příklad – orientální flamenco, tanečnice se inspiruje jak z orientu, tak ze španělského flamenca a propojí to v jednu choreografii. Toto propojení se odrazí i v kostýmu a hudbě. Kromě propojování tanečních stylů patří pod fusion či fantasy i rekvizity – tančí se se šavlí, hedvábnými vějíři… Tyto rekvizity do Egypta nepatří a nemají v něm původ (šavle historicky letmo ano, ale to si řekneme příště), čili opět jde o inspiraci orientální tanečnice, která se naučí rekvizitu, vymyslí choreografii, kde použije orientální tanec a spojí jej s rekvizitou. Hudba i kostým často bývá stylizovaná různě a už neodpovídá tomu klasickému orientu, jak ho známe z Egypta.

FOLKLÓR

– tradiční tance dané země

Tak jako v Česku máme folklórní tance, mají je i arabské země a hlavně Egypt, který je jako zdroj orientálního tance mezi tanečnicemi nejpopulárnější. Spousta skupin je interpretuje i u nás a na západě, protože jsme se učili právě v Egyptě. Folklórní styly odráží nějakou místní tradici, rituál a je typický pro nějakou oblast v zemi, nebo nějaké obyvatele (v Egyptě žijí např. i berbeři, núbijci apod.). Jsou to tance místních lidí, patří k jejich životu, kultuře, tradicím. Některé nejznámější tance se promítly i do klasické stylu – o tom s povíme níže.

ZLATÁ ÉRA

– nebo taky vintage, retro

Mimo ty zásadní tři kategorie bych ráda zmínila i aktuálně velmi populární imitaci orientálního tance z počátku 20. století, kterému se říkalo Zlatá éra. Mnoho tanečnic se z této doby neustále inspiruje, protože tanec byl v rozmachu a byl nádherný v kontextu té doby. Někdy tanečnice například převezmou choreografii některé známé tanečnice z té doby, upraví si dobově kostým, vlasy, líčení… Občas se tomu říká i vintage orient nebo retro bellydance. Někdy je to pouhá inspiraci a někdy skoro až 100% imitace tance té doby. Každý taneční styl se vyvíjí a tak, jak dnes vypadá například Swing, je odlišné než před 50 lety.

A teď už podrobně! Pojďme si na pár stylech demonstrovat, jak to vypadá v reálu.

 

1. SOUČASNÝ STYL

Jako první si vezmeme současný styl jako ukázkovou kategorii, co vše současný styl je a jaké další styly do něj patří? Podívejte se na rozbor a několik ukázkových videí!

V Egyptě vypadá například takto, jako je na videu, můžete vidět typické prostředí ve kterém každý večer tanečnice tančí. Nejčastěji ji uvidíte v doprovodu živé hudby, která k vystoupení neodmyslitelně patří. Celý večer pro diváky hraje hudba, zpívá zpěvák, někdy vystupují i skupiny s folklórem. Tanečnice má pak jeden či více setů, které trvají většinou kolem 20minut (záleží na místě, příležitosti aj.). V tomto setu vystřídá několik klasických stylů jako je Raqs Sharqi, Drum solo apod.

Tančí: Randa Kamal (Egypt)
Místo: Nile Maxim Cairo – večerní platba po Nilu s večeří a programem

Na tomto videu si rozebereme části typické pro Raqs Sharqi (také se říká Mejanse) vystoupení:

Intro 1 (0:00 – 0:36) – nejdříve hudební úvod

Intro 2 (0:36 – 1:15) –  hudba pokračuje, ale už přichází tanečnice – buď jako tady na videu nebo přichází až s rytmickou částí nejpozději v 1:15.

Intro 3 (1:15 – 1:48) – v tento moment nejpozději přichází tanečnice, je to rychlá úvodní část, může mít i závoj.

Rytmická část (1:48 – 3:16) – rytmy probírat můžeme zase příště, ale každá část má specifický rytmus a dle jeho tempa je tomu přizpůsobený i tanec

Melodická část tzv. Taksim (3:16 – 4:20) – objevuje se melodický hudební nástroj v sólové hře, tanečnice zpomalí a následuje pohyby melodii

Rytmická část (4:20 – 5:31) – rytmy probírat můžeme zase příště, ale každá část má specifický rytmus a dle jeho tempa je tomu přizpůsobený i tanec

Folklórní část (5:31 – 6:47) – už jsem naznačila, že folklór ovlivnil i klasický orientální tanec, proto se v těchto vystoupeních objevuje kousek folklóru – hrají tradiční nástroje a tanečnice napodobuje typické prvky pro daný folklór (zde Saidi)

Outro (od 6:47) – ukončení vystoupení bývá různé, někdy přejde na chvíli do Drum sola (rytmická hudba bubnů) nebo plynule přejde hudba na úvodní melodii a pomalu končí jako zde na videu.

Tančí: Shahrzad (USA/Egypt)
Místo: divadelní prostředí tanečního festivalu

Takhle většinou každý orientální tanec zná. Typický je i dvoudílný kostým, který má mnoho střihů, designů a dalšího použitého materiálu. Ve světě je několik známých návrhářů např. Eman Zaki z Egypta, od které mám kostýmy i já. Do klasické kategorie se řadí nejen Raqs Sharqi, Mejanse, ale i Drum solo, Tarab – klasické egyptské písně, popové skladby, lyrické aj. styly. O těch ale zase příště, ať vás nezahltím. Podívejte se ale aspoň na tyto dva další styly a úžasné tanečnice!

Drum solo

Tančí: Sadie (USA)

Tarab

Tančí: Mercedes (Maďarsko)

V dalším blogu se budu věnovat dalším kategorím a stylům s podobným rozbororem. Doufám, že vás blog bavil – sdílejte, komentujte, budu ráda za vaše názory.